Psychologové říkají, že charakter člověka lze rozpoznat podle mnoha znaků a hudební vkus je jedním z nich.
Milovníci klasiky věří, že si zaslouží více, lepší život. Takoví lidé se vždy snaží dopředu a hodně na sobě pracují. Často uspějí kvůli svým aspiracím.
Je ironií, že skalní fanoušci jsou obvykle pasivní. Rock jim pomáhá najít správnou náladu, dobít energii. Tento tlak jim umožňuje jednat a jít vpřed. Pokud se milovníci rocku pustí do podnikání, pak to ve všech ohledech dovedou do konce. Nejedná se o úplně sebevědomé lidi (i když navenek to není patrné), stejně jako o velmi romantické povahy. Jsou schopni unáhleného, spontánního jednání a zametacích gest.
Fanoušci blues a jazzu mají originální myšlení. Jsou také mírně arogantní a jejich chuť je dokonalá a jejich chování bezvadné. Zároveň jsou velmi společenští a snadno najdou společný jazyk s jakoukoli osobou. Tito lidé si jsou vždy jisti, že s nimi bude všechno v pořádku, jsou to nenapravitelní optimisté. Je to jejich styl odejít a nechat vše za sebou při hledání lepšího života. A stojí za zmínku, často to najdou.
Kupodivu je mezi fanoušky tohoto žánru mnoho občanů dodržujících zákony. Milovníci šansónu mají spoustu známých, přátel a „potřebných lidí“, ale skuteční přátelé prakticky neexistují. Ostatní lidé je považují za nespolehlivé, nedůvěryhodné (což často není tak daleko od pravdy). Často jim chybí optimismus a vysoké cíle, které jim umožňují posunout se vpřed. Proto se vyznačují depresí a dokonce závislostí na alkoholu. Tito lidé se často bezdůvodně považují za poražené a vůbec si nevěří, i když toho dokážou hodně, musí se jen snažit.
Milovníci popu jsou často vrtkaví a jednají pod vlivem emocí a nálady. Nelíbí se jim být v centru pozornosti a žít naplno. Jejich začátky často zůstávají nedokončené, ale neztrácejí odvahu.
Díky svému věku jsou milovníci klubové hudby optimističtí, veselí a bezstarostní. Těší se na budoucnost s radostí a nebojí se změn.
že hudba je stav mysli a závislosti se mohou měnit v závislosti na náladě a okolnostech.
