Chci se s vámi podělit o pokračování příběhu mého klienta, který začal v první části stejnojmenného článku.
Nyní na konzultaci sedí navenek stejný muž přede mnou, ale chová se jinak, sedí a mluví už ne z pozice oběti, ale z pozice dospělého, vědomého muže, který je zodpovědný za všechno své akce a slova. Sedí a nese se úplně jiným způsobem, s narovnanými rameny, volně, bez napětí. Je pro mě velmi zajímavé sledovat, jak se mění od konzultace ke konzultaci, roste a dospívá. Mluví o svých vítězstvích, vítězstvích nad sebou i nad ostatními, o tom, že něco jiného nevyšlo, ale sledoval to a analyzoval.
Několik vítězství mého klienta po našich konzultacích:
- Pochopení, že ho jeho matka miluje, a vyjadřuje svou lásku, jak nejlépe umí (to byl pohled na něj, který na něj udělal nesmazatelný dojem! Toto porozumění však vůbec nepřišlo hned, prošli jsme si mnoha překážkami).
- Mluvit s matkou už není otravné.
- Už se necítí provinile, když mluvil se svou matkou.
- Ve všech svých činech se stal sebevědomějším.
- Začal se cítit sebevědoměji obecně a obecně ve všem.
- Naučil se říkat „Ne“, když neměl chuť něco dělat nebo byl zaneprázdněn.
- Naučil se diskutovat s protějškem, když se mu něco nelíbí.
- Pochopil a přijal, že každý člověk vnímá stejné informace různými způsoby, a proto je třeba vyslovit vše - naučil se komunikovat se studenty ne z pozice „vševědoucího učitele s dunno“, ale z pozice dospělého kdo může vysvětlit, jak se to dělá, proč a proč.
Zbavil se všech svých stížností, které v sobě nosil celé ty roky (Svetlano, uvnitř mám prázdno, místo stížností, co s tím teď mám dělat? - zeptal se mě klient). Dlouho jsme pracovali se stížnostmi, nechtěl je pustit, břeh se bál rozdělit, ale teď je šťastný ze všech změn, které u něj nastaly. Při první konzultaci byly všechny jeho příběhy a emoce černobílé, všechno, co popsal, bylo těžké, nehybné, nějak neživé. Nyní jsou všechny jeho emoce, příběhy, myšlenky vybarvené, velmi snadno je popisuje v barvách. Tady jsou barvy života, viděl je!
