Nirvana je ústředním pojmem náboženství buddhismu a některých oblastí džinismu, brahmanismu a hinduismu, přičemž zůstává nedefinovatelná.
Instrukce
Krok 1
V sanskrtu „nirvana“bledne, bledne a ani první, ani druhý význam nemá negativní konotace. Nirvana je konečným cílem jakékoli lidské existence, vyjádřeným v zastavení utrpení - dukkha, připoutanosti - dosha, znovuzrození - samsara a vyloučení z vlivu „zákonů karmy“. Nirvana se dělí na upadhashesha - vyhynutí lidských vášní a apupadhasheshas - ukončení bytí sama (parinirvana).
Krok 2
Nirvana je výsledkem „ušlechtilé osminásobné cesty“, která je hlavním obsahem Buddhova učení: - správný pohled; - správné myšlení; - správná řeč; - správné jednání; - správný životní styl; - správná pozornost; - správná meditace.
Krok 3
Dosažení nirvány je možné pouze po úplném odmítnutí myšlenek, pocitů a vnímání (nirodha) a úplném ukončení těchto procesů. Klasický buddhismus to považuje za možné pouze pro buddhistického mnicha nebo samotného Buddhu.
Krok 4
Další existenci toho, kdo dosáhl nirvány, nelze definovat v pojmech, které máme k dispozici, ale lze ji intuitivně pochopit prostřednictvím negativních popisů - toho, kdo dosáhl nirvány, nelze nazvat: - existující; - neexistující; - současně existující a neexistující; - neexistující.
Krok 5
Proto je nirvána definována jako: - nenarozený; - nevyrobený; - nestvořený; - nespojený, charakterizovaný pouze absencí připoutání, aspirací a iluzí. Nesrovnatelnost nirvány určuje její nepopsatelnost.
Krok 6
Pozdější díla příznivců Mahayany interpretují nirvánu jako: - neexistující, protože ji nelze zničit a nepodléhá rozkladu, nemá zjevnou příčinu a má svou vlastní povahu (nihsvabhava); neexistující předpokládá existenci a není nezávislý; - není obojí, protože nemá vzájemně se vylučující vlastnosti, tj. je v zásadě k nerozeznání od samsáry a stává se jako taková skutečnou podstatou věcí.