Zdá se vám, že o vás celý svět pochybuje, jste nedůvěřivý, podezřelý, neustále napjatý a dokonce zahořklý?! Jste snadno naštvaní a emocionálně velmi zapojeni do situací, které se vás týkají? Proč se to nakonec děje, nikdo se vám úmyslně nesnaží ublížit?!
Pokud všem a po celou dobu prokážete, že za něco stojíte, že si toho zasloužíte a zasloužíte si více, pokud máte problémy s nadváhou, protože chcete být „vážící“= viditelný pro všechny, pokud čas od času myšlenky Připomeňte si na nesmyslnost své existence na Zemi a po nich myšlenky na sebevraždu, stejně jako když se pomocí testu MMPI obrátíte na psychoterapeuta, máte vysokou míru katastrofy a po ní jsou přehnané požadavky na sebe i ostatní (perfekcionismus), s téměř 100% jistotou lze říci, že jste v rodině nechtěným dítětem. Vaše máma otěhotněla a sledovala nějaký cíl (například aby se s ní váš otec oženil), nebo jen „přiletěla“a opakovaně přemýšlela o potratu, dokud ji nezastavil někdo z jejích blízkých (nebo možná už bylo příliš pozdě na to potrat).
Lidé s podobnými příznaky (řekněme tomu tak) mají často smutný výraz na tváři, často upadají do deprese, mají obtížný vztah se svými rodiči, od nichž po celou dobu nevědomky požadují, jsou již dospělí, milují, a vždy s tím nejsou spokojeni, je často obtížné budovat vztahy s ostatními (zejména s opačným pohlavím), protože také zoufale požadují tuto lásku od ostatních lidí, je snadné je zavést jednoduchou pochybností jejich význam nebo kvalitu toho, co dělají nebo říkají.
Co dělat, když se v tomto popisu poznáte?!
Nejprve musíte přijmout skutečnost, že láska, kterou jste v současnosti od rodičů nedostali, stále nebude možná. Je to z mnoha důvodů: jste uvězněni v dětství, ve velmi vzdálené a hluboké minulosti a chcete právě tuto lásku (láska mezi rodiči a například šestiletým dítětem). Ale ta láska je pryč, protože jsi vyrostl a tvoji rodiče zestárli. A s největší pravděpodobností nikdy nepřiznají, že vás kdysi nemilovali. Právě naopak - řeknou přesně naopak. Stručně řečeno, neměli byste se dívat zpět, když jste v přítomnosti. Raději se dívejte dopředu do budoucnosti.
Zadruhé, musíte vychovat své vnitřní dítě. Pamatujte, že podle Berna existují u každé osoby tři stavy osobnosti: rodič, dospělý a dítě. V kterémkoli daném okamžiku se ocitneme v jednom z těchto stavů (v tom, který je pro nás v daném okamžiku nejvhodnější). Proto pokaždé, když o nás někdo pochybuje nebo nás dostatečně nemiluje (jak se nám zdá), upadneme do uraženého a rozzlobeného dítěte. Stav dítěte, stejně jako stav rodiče, není zdravý. Pro dítě je těžké vyrovnat se s životními obtížemi, musí se neustále uchýlit k pomoci zvenčí. Zatímco dospělý je schopen „racionálně“vnímat kritiku od ostatních, stejně jako posoudit „legitimitu“výroků, které jsou mu adresovány, a postavit se za sebe.
Zatřetí, přestaňte se z jakéhokoli důvodu devalvovat (uděláte to pokaždé, když o vás někdo pochybuje). Jste cenní, váš život je to nejcennější na této zemi. Pravděpodobně jste dosáhli určitého pokroku. Podívej se zpět a podívej se na fakta. Vystudovali jste školu, vysokou školu, dostali jste práci, naučili se cizí jazyk. Již máte důvod být na sebe hrdý. To je hodně, i když se vám zdá, že jde o „o ničem“a „každý to má“. Ne všichni. Oceňujte se, milujte se. Pokud nemilujete sami sebe, jak vás mohou milovat ostatní?!
Začtvrté, bojujte. Už víte, jak na to (když jste prošli „nechtěným těhotenstvím“a narodili jste se do tohoto světa). Vyšplhat. Osoba má pouze dvě cesty: nahoru a dolů. Chcete-li spadnout, nemusíte se ani namáhat, ale vylézt nahoru není tak snadné. Vyžaduje dovednost, vůli, trpělivost a vytrvalost. A nakonec budete mít vždy čas se utopit, ale jen pár vyvolených dokáže „tlapami porazit máslo ze zakysané smetany“. Dokažte celému světu a sobě samým, že jste právě to, že jste prvním uchazečem o místo na slunci.
