Každé prohlášení má hodnotu, pokud je opodstatněné. Ne každý člověk je schopen jasného, rozumného, logicky uceleného a vyčerpávajícího rozhovoru s partnerem. Pokud jde o hádku, kvalita dialogu se často nezlepší. Důvody tohoto problému spočívají v neznalosti pravidel a technik sporu a v absenci praxe projednávání závažných otázek.
Má smysl se hádat?
Při zahájení konverzace, diskuse o vzrušujícím nebo akutním tématu byste měli nejprve pečlivě přemýšlet. Má nějaký smysl pro tak riskantní událost? Mírová a přátelská konverzace může koneckonců vyvinout úplně jiné směry, nabrat charakter sporu, slovní konflikt. Vřelá konverzace se může změnit na vášnivou diskusi. Intelektuálně a mentálně otužilý člověk zvládne neobvyklou situaci. Ale člověk, který není zvyklý chránit své zájmy a přesvědčení, bude nucen ustoupit, oslabit své postavení, čímž ublíží svému vlastnímu a pobaví pýchu někoho jiného. Pokud jste se přesto zapojili do hádky, použijte s přihlédnutím k její povaze a míře příslušné techniky.
Klasifikace sporů
Všechny spory lze klasifikovat podle dvou hlavních kritérií:
Existují spory pouze s přijatelnými vyjednávacími technikami a spory, ve kterých se používají nepřijatelné metody. Mezi ně patří: nahrazení původní teze, použití neověřených nebo falešných argumentů a faktů, záměrné zmatení, zatemnění situace, argumentace pro veřejnost, autorita, škoda, vyhýbání se tématu atd.
Spory se také dělí na ty, ve kterých se účastníci konverzace snaží zjistit pravdu, a ty, ve kterých je nejdůležitější prokázat jejich mentální nebo řečnickou výhodu.
Pokud vezmeme v úvahu souhrn těchto dvou divizí kontroverzních procesů, pak můžeme získat čtyři z jejich hlavních odrůd:
Charakteristika sporů
Diskuse přispívá k řešení mnoha problémů a navíc jde o originální metodu získávání a analýzy znalostí. I když v průběhu mírumilovné diskuse nelze dosáhnout úplné dohody, výhody takových sporů jsou nepochybné: je objasněna dříve zamračená otázka, zlepšuje se vzájemné porozumění a jsou načrtnuty nové způsoby studia uvedeného problému.
V polemikách jsou metody diskuse o kontroverzní otázce zcela správné, nicméně nikdo nestanoví pro jejich použití přísné rámce a hranice. Každý účastník sporu proto používá ty techniky, které považuje za prospěšné a nejoptimálnější pro sebe. Pokud obrazně porovnáme polemiku a diskusi, pak jsou vhodné následující koncepty: diskuse je „válečná hra“a polemika je vojenská akce.
Eklekticismus je ve své podstatě kombinací odlišných a případně neslučitelných myšlenek, stylů, konceptů. Eklektickou polemiku lze najít dokonce i ve vědě. Například Galileo Galilei, který kdysi bránil heliocentrický systém struktury světa Mikuláše Koperníka, zvítězil nejen díky své brilantní mysli. Psal nikoli v zastaralém, kdysi rozšířeném latinském jazyce, ale v italštině a komunikoval s lidmi přímo pomocí obvyklých propagandistických argumentů. K eklektické kontroverzi by se mělo přistupovat pouze jako k poslední možnosti.
Zde je vhodné použít všechny metody, jen aby vypadaly chytřeji a silněji než soupeř. Takový spor si však nezaslouží velkou úctu, jako ten, kdo ho otevřeně hostí. Spory se zaujatostí vůči sofistikování byly obzvláště populární v dřívějších dobách v Řecku, kde bylo dokonalé zvládnutí oratorních technik považováno za jednu z hlavních výhod svobodného občana.
