Depresi lze řešit pouze komplexní léčbou, jejíž nejdůležitějším prvkem je psychoterapie. Jednou z účinných metod psychoterapie je hypnóza, která dosud nebyla v kontextu psychiatrické péče o osobu s depresivními poruchami vůbec studována.
Proveditelnost hypnózy pro depresi
Zvláštností depresivních stavů je, že člověk, i když pochopí a uvědomí si svůj problém, jej nedokáže vyřešit. Když se mozek vědomě snaží potlačit negativní myšlenky a pocity, vnímá to pouze jako potvrzení deprese. Když pacient přemýšlí o tom, jak překonat nemoc, myslí na nemoc, a ne na uzdravení, které mu brání v uzdravení. Zaměření na něco pozitivního, zajímavého a inspirujícího během deprese je obtížné.
Zde se léčba deprese s hypnózou stává nepostradatelnou. Všechny pozitivní myšlenky, nové návyky, postoje a zvláštnosti vnímání reality okamžitě pronikají do podvědomí, díky čemuž vědomí začíná působit pozitivně. Jediná věc, kterou pacient při této léčbě potřebuje, je dobrá představivost, která vytvoří radostné obrázky pozitivní budoucnosti.
Účinnost metody
V určitých případech považují psychoterapeuti léčbu deprese s hypnózou za jediný možný způsob, jak pomoci člověku, protože někdy jen díky technikám tranzu je možné změnit vnímání reality a existujících negativních postojů. Léčba deprese hypnózou pomáhá obnovit zájem o život, eliminovat pochmurné obsedantní myšlenky, zmírnit pocity tíhy a další negativní somatické pocity. Díky technikám tranzu člověk dosáhne vnitřního klidu a přijme náboj energie.
Po hypnotických sezeních si člověk často neuvědomuje, jak mu hypnóza pomohla změnit vlastní myšlenky, protože mysl během transu proces uzdravování nevnímá. Člověk však dosáhne toho hlavního - uzdravení změnou minulého vzorce myšlení a chování.
Existuje rozšířená víra, že hypnóza může být škodlivá pro duševní zdraví právě proto, že mysl pacienta není nijak ovládána. Vědci prokázali, že lidská psychika se během terapeutického transu reguluje sama, a proto nehrozí žádné duševní zdraví pacienta.
Podstata léčby
Při léčbě deprese pomocí hypnózy používají psychoterapeuti nebo hypnologové různé strategie, ale pracovní fáze jsou obvykle stejné. Je důležité, aby jak lékař, tak pacient měli každou z těchto fází navázat kontakt a přizpůsobit se navrhovaným podmínkám.
Nejprve musíte vytvořit příjemnou, klidnou atmosféru. Lékař musí dále zaměřit pozornost pacienta, než ho přímo uvede do transu. Zde se může taktika velmi lišit v závislosti na typu vnímání pacienta (sluchové, vizuální, kinestetické nebo diskrétní). Po vstupu do transu začíná terapeutický návrh, během kterého psychoterapeut vyslovuje fráze nezbytné v konkrétním případě a vytváří pozitivní postoje v podvědomí člověka. Pacient je poté vytržen z transu a přiveden zpět do reality.
Po několika sezeních s kompetentním psychoterapeutem se u člověka vyvine odlišný vzorec chování v obtížných situacích a odlišný postoj ke světu. Rekonvalescence obvykle znamená úplné zbavení se pesimistické nálady.
