Jedním z nejčastějších lidských obav, s nimiž lidé přicházejí k psychologům, je strach z osamělosti. Kvůli němu jsou lidé často připraveni žít roky s nemilovanými partnery a neustále hledat něčí společnost.
Pochopte zdroj problému
Osoba s takovým problémem by měla nejprve pochopit, proč ho myšlenky na osamělost vůbec trápí. Mnoho lidí žije osamoceně a má obtížné vztahy se svými rodinnými příslušníky, ale ne všichni trpí samotou. U lidí, kteří v dětství dostali méně lásky od své matky nebo otce, se často objevují myšlenky na opuštění a odmítnutí; kteří byli málo objatí, málo chváleni a vychováváni v přísnosti. Nikdy nebyli schopni uspokojit tento nedostatek emocionální blízkosti a tepla a jako dospělí na to nadále čekali ve vztazích a komunikaci, ale stále se jim zdá, že to nestačí. Tito lidé potřebují společnost a společnost, sami se sebou cítí nepohodlí a nudu, je pro ně obtížné se zaměstnat. Zdá se jim, že čas strávený osamoceně je zbytečný. Pokud existují problémy ve vztazích s rodiči, dětská traumata z opuštění nebo odmítnutí, je nejprve nutné je vyřešit, například u psychologa, aby se obnovila vnitřní integrita.
Naučte se být soběstační
Abyste méně trpěli osamělostí, musíte také milovat sami sebe. Člověk by si měl uvědomit, že má vždy sám sebe, zatímco ostatní lidé a věci mu mohou dříve či později opustit život. Každý, kdo se velmi bojí osamělosti, se často připoutá k partnerovi, nějaké blízké osobě, a pokud ho z nějakého důvodu ztratí, může se po letech zotavit z přijatého duševního traumatu a pocitu vnitřní prázdnoty. Někdy tato ztráta končí tragédií. I přes silnou lásku a náklonnost k druhým by se člověk měl v případě potřeby obejít bez nich. Stojí za to naučit se těšit ze své společnosti, najít si něco na práci, užívat si života. Na cvičení můžete například jít sami do kina a užít si to nebo si připravit lahodný dort jen pro sebe.
Když se člověk naučil užívat si života sám se sebou a překonat strach z osamělosti, je pro něj snazší budovat harmonické a radostné vztahy s lidmi, kde je každý soběstačný a nevyvíjí tlak na své nadměrné očekávání a touhu být spolu každou sekundu. Koneckonců, abyste se nudili, někdy se musíte rozloučit na krátkou dobu, dokonce až do večera, kdy se všichni vrátí z práce. Lidé jsou přitahováni k člověku, který je dobrý sám se sebou, zahřívá se vedle něj, protože je otevřený a nebojí se dávat. Naproti tomu člověk, který se bojí osamělosti, vždy něco očekává od ostatních. Ve snaze ovládat lidi bolestně sleduje jejich chování a slova a očekává, že bude znovu opuštěn nebo ponechán sám.
