Člověk se rodí proto, aby byl šťastný, získával sílu v harmonii se světem kolem sebe. Někdy jsme nepochopení, usmívají se na nás, v podstatě nás zradí. Kde najít sílu znovu objevit lásku?
Od dětství nás naši rodiče obklopují láskou. Jejich zájem o nás se zdá být přirozenou nutností. Naše cesta k porozumění mezilidských vztahů začíná láskou k rodičům. Co brání lidem v tom, aby se navzájem milovali a respektovali jako sebe, jako své rodiče? Proč zapomínáme na to, jak milovat blízké a mít z toho upřímné potěšení?
Jádrem toho je strach z odmítnutí, strach z otevření se člověku a slyšení úsměvů a přiblížení se k člověku, aby zažil zradu. Umožnit lidem kolem sebe trápit duši je nepřípustný luxus a zároveň past. Uzavřením sebe před novými známými se připravujeme o příležitost setkat se s dobrými lidmi, s milovanou osobou.
Kolikrát bychom nevstoupili na stejný rake, každé nové setkání je prázdnou tabulkou. Odhoďte předsudky a důvěřujte osobě, která se pro vás stala nezbytnou a důležitou.
Nenechte se odradit láskou. Neztrácejte naději, že budete šťastní. Seznamte se s novým dnem jako prvním ve svém životě, protože máte opravdu stále všechno před sebou.
Láska je odpovědnost, péče a úzkost, ale plní život smyslem. Naplní vás vnitřním světlem! A světlušky jsou tak hezké na pohled!