V moderní společnosti lidé tvrdě pracují, budují si kariéru, dosahují určitých úspěchů a pozic. To lze považovat za naprosto normální, pokud to nejde z kategorie pracovitosti k workoholismu. Když se člověk věnuje veškerý svůj čas buď samotné práci, nebo přemýšlení o nadcházejících nebo stávajících činnostech, může to vést k vážným zdravotním problémům.
Odborníci se domnívají, že tvrdá práce, profesionalizace a vydělávání dostatečných peněz je pro lidi středního věku normou.
V určitém okamžiku se honba za penězi a profesionální růst nestává radostí, ale obtížným úkolem. Člověk začíná být unavený, už není spokojený s úspěchem a dokonce ani s vydělanými částkami. Proměňuje se v podrážděného člověka. Kolegové, kteří si toho všimli, se s ním snaží méně komunikovat a šéfové již nejsou vždy spokojeni s výsledky jeho práce. Je tedy čas zastavit se a přepnout na sebe, rodinu, odpočinek, výlety do přírody nebo na letní sídlo, čtení knih a mnoho dalšího, což člověku přináší potěšení a radost. Pokud si člověk včas všimne, že je čas něco změnit, neztratí duševní rovnováhu a klidně začne znovu budovat svůj život. Pokud se tak nestane, můžeme říci, že dotyčná osoba trpí workoholismem.
Workoholický portrét
Workoholik je vášnivý pouze pro práci. I když se jeho osobní život zhroutí a objeví se první příznaky nemoci, nepřestává se vyčerpávat prací a myslí na ni dnem i nocí.
Workoholismus je stejně problém jako alkoholismus. Je velmi těžké se toho zbavit sami, protože obojí je závislost. Ale nejen člověk sám je závislý na svých závislostech na práci, workoholismus je podporován také společností, ve které všichni žijeme.
Workoholici nejsou vždy úspěšní lidé, zatímco mnozí jsou ochotni se kvůli práci obětovat, a to i bez získání požadovaného uznání. Mezi psychology existuje názor, že workoholik lze přirovnat k sebevraždě, protože oba se ve skutečnosti zabíjejí.
Pro workoholika je práce život sám. Dokáže zcela nahradit jeho rodinu, přátele a jakékoli koníčky nesouvisející s jeho aktivitami. Vždy se snaží zůstat v práci pozdě, i když to není nutné.
Workoholik neví, jak a nemůže si odpočinout, takže víkend je pro něj mučením a část práce, pokud je to možné, vykonává doma. Pokud z nějakého důvodu práce skončí, člověk se cítí k ničemu a nemůže si najít místo pro sebe. Cokoli, co nemá nic společného s prací, je pro něj prázdnou zábavou. Jakmile je práce dokončena, workoholik z toho nikdy nebude mít radost. V hlavě mu bude kroutit znovu a znovu: udělal všechno tak, jak to bylo nutné, a obával se, jak bude jeho práce hodnocena a vnímána nadřízenými. Pokud něco nefunguje, pak je to pro workoholika noční můra a úplná katastrofa.
K čemu vede workoholismus?
Výsledkem těchto činností je nakonec:
- únava;
- stres;
- agrese;
- nespavost;
- vysoký krevní tlak;
- problémy se srdcem a trávením;
- mentální problémy;
- duševní poruchy také nejsou vyloučeny.
Workoholik nemá čas navštívit lékaře, jít na vyšetření a sledovat jeho zdraví. Od něj slyšíte frázi „Někdy později …“. Bohužel však „později“nemusí přijít vůbec.
Proč je člověk schopen se do takového stavu přivést
- Neschopnost řešit jakékoli životní problémy a neochota se to naučit. Jít do práce je způsob, jak vyřešit jakékoli problémy.
- Neschopnost být sám a užívat si odpočinku sám se sebou.
- Špatná výchova. Pokud bylo dítě doma chváleno, pouze když přineslo pětky a věnovalo celý čas studiu, zjistilo, že teprve když neustále studujete (pracujete), jste milovaní.
- Neschopnost zbavit se komplexů a obav, zvýšit sebeúctu a sebeúctu.
- Zvyk dělat všechno pro ostatní a nikdy nic pro sebe chtít. Taková osoba žije ve stavu „musí“.
Workoholismus lze přirovnat k nemoci, při které se člověk dokáže úplně zničit a dokonce zemřít, aniž by měl čas začít si vážit života.
