Obsessivní stavy jsou charakterizovány nedobrovolným vznikem negativních myšlenek, vzpomínek, obav atd. Mohou být pozorovány u docela zdravých lidí. Můžete si zahrát známou melodii v hlavě nebo přemýšlet o minulé nebo nadcházející události. To je normální. Tyto myšlenky procházejí samy. Pokud se obsedantní stavy stanou trvalými a způsobí nesnesitelné zážitky nebo úzkost, je nutná okamžitá léčba.
Instrukce
Krok 1
Obsedantně-kompulzivní poruchy se léčí třemi způsoby: léky, kognitivně-behaviorální terapií a kombinací léčby a kognitivně-behaviorální terapie. Léky předepisuje lékař. Ve většině případů vede farmakoterapie k významnému zlepšení pohody pacienta a k významnému snížení posedlosti. Drogová terapie pomáhá v 55-65% případů. Při léčbě léky jsou možné vedlejší účinky. Dobře naplánovaná léčba však minimalizuje možná rizika.
Krok 2
Kognitivně behaviorální terapie řeší problém bez léčby. Tato léčba učí pacienta myslet a chovat se správně během obsedantně-kompulzivní poruchy. Obsedantní stavy se zhoršují touhou pacienta minimalizovat nepohodlí z obsedantních myšlenek prováděním určitých akcí. Kognitivně-behaviorální terapie nutí pacienta vědomě opustit obvyklé činnosti. Výsledkem je, že obsedantní stavy u pacientů úplně zmizí. Kognitivně behaviorální terapie je nejúčinnější a preferovanou léčbou obsedantně-kompulzivní poruchy, je však složitější. Tato terapie vyžaduje, aby pacient provedl závažné psychoterapeutické procedury. Ne každý je připraven takový test vydržet. Účinnost této metody je proto 75-85%.
Krok 3
Existují opomíjené případy, kdy je nutný integrovaný přístup k léčbě obsedantně-kompulzivních poruch. A pak je předepsána kombinovaná léčba - léčba a neléčení. Výzkum ukázal, že CBT je účinnější bez léčby. Pokud však pacient hledá pomoc příliš pozdě, nelze od léků upustit. Čím dříve tedy léčba začne, tím rychlejší a úspěšnější bude její zotavení.
