Být obětí trestného činu je velmi obtížné a být obětí znásilnění je mnohokrát těžší. Zvláštností tohoto zločinu je to, že společnost často viní z toho, co se stalo, oběť, nikoli násilníka. Špatně, ne tak oblečený, nechovající se tak … Jen málo lidí si myslí, že po vloupání obviní vlastníky ze zavření bytu „špatným způsobem“.
Takový přístup k oběti ji ještě více traumatizuje a nutí ji mlčet, nehledat spravedlnost a nehledat pomoc. Ale trauma způsobená znásilněním je velmi vážná. Ženy, které tuto noční můru přežily a nezvládly ji, mají následně problémy v sexuálním životě, zřídka si vytvoří rodinu, častěji trpí domácím násilím, různými závislostmi a workoholismem.
Co dělat?
Musíte začít přijímat své trauma a sebe sama v něm přiznáním, že jste nevinní. Žena se často i bez obvinění zvenčí snaží analyzovat, co je v ní „špatně“, proč se jí to stalo. To je cesta do slepé uličky. Zločin se stal proto, že násilník spáchal trestný čin. Takže obviňujte viníka, ne sebe. Právě jste mu přišli do cesty. Mimochodem, hněv je dobrou cestou z traumatické situace.
Nezapomeňte napsat prohlášení policii! Jde samozřejmě o jakýsi hrdinský čin: jít tam a promluvit si o tom, co se vám stalo, zatímco se dosud nic nezhojilo, ať už fyzicky, nebo emocionálně. Mnoho žen nechodí na policii, protože tam se od prohlášení „odradí“, opět nebudou hledat viníka trestného činu, ale důvod - proč k trestnému činu došlo. Bojí se bočních pohledů, bojí se publicity, bojí se konfrontací. To vše je více než pochopitelné, nicméně mnoho studií v této oblasti ukazuje, že ty oběti znásilnění, které dosáhly spravedlnosti, podaly žalobu k soudu a uvěznily svého násilníka, se poté cítí mnohem lépe.
Získejte podporu někoho blízkého. Jistě je vedle vás alespoň jedna osoba, které můžete důvěřovat, říct všechno, požádat o pomoc a on (i) určitě pomůže. Vezměte tuto osobu na policii. Souběžně s tím vyhledejte psychologickou pomoc. Trauma způsobená znásilněním je bohužel velmi intenzivní a ve většině případů je nemožné ji překonat pomocí „kuchyňské terapie“- intimních rozhovorů s přítelem.
Nebude nadbytečné měnit prostředí, alespoň na krátkou dobu. Jděte si odpočinout, ale ne do hlučného přeplněného letoviska, ale do klidného penzionu, odpočinkového domu nebo sanatoria. Opět ne jen jeden! Zpočátku je obecně lepší nezůstávat sám, a proto, pokud existuje příležitost dočasně se přestěhovat k příbuzným nebo známému, využijte tuto příležitost!
