Po bouřlivé sexuální revoluci poprvé lidé tak otevřeně deklarovali svět o sexu. Opona spadla a zakrývala společné fyziologické procesy ženy a muže. Svátost přestala být taková.
Přístupnost začala způsobovat sytost. Moderní technologie představují obrovské množství informací, zejména obsahu pro dospělé. Po městě jsou vyvěšeny plakáty s krásami v bikinách, na kterých sotva zakrývají své intimní části těla. Děti kolem těchto plakátů si nevšimnou upřímnosti fyzické skořápky modelu.
Hojnost intimních scén na filmovém plátně způsobuje v publiku více podráždění než potěšení. Otupělost, nuda ze sexu, který padl na hlavy živých, vede k jeho ještě zvrácenějším formám. Ve snaze diverzifikovat svůj sexuální život začali lidé vytvářet ještě zvrácenější společnost, kde jsou homosexuálové, lesbičky, transsexuálové.
Taková potěšení však nejsou ničím inovativním. Kdysi slavný německý filozof Ernst Bloch velmi přesně poznamenal: „Známý nový není nikdy úplně nový.“Na pozadí nemorálnosti a obecné tolerantnosti vzniklo celé hnutí, které nezanechá stopu na psychologickém zdraví národa.