Soucit je schopnost vcítit se do bolesti, potíží a neštěstí někoho jiného. Člověk se soucitem má tendenci být od přírody empatický a jemný.
Stále častěji je slyšet toto prohlášení: soucit je zbytečný anachronismus. Údajně to člověku pouze brání v dosažení úspěchu v životě a odvádí ho to od dosažení zamýšleného cíle. Nakonec je to každý člověk sám za sebe. Někdo má štěstí více, někdo méně. A v dnešní době, v době tvrdé konkurence a věčného spěchu, prostě není čas a důvod litovat, sympatizovat. Zároveň se někdy uvádí slavný citát z hry M. Gorkyho „Na dně“, kde se uvádí, že škoda člověka ponižuje. Ale je to tak? Koneckonců, soucit je to, co odlišuje člověka od zvířete. Zákony divočiny jsou neúprosné: pro slabé, nemocné, zmrzačené stvoření není místo, rychle umírá a stává se buď kořistí predátorů, nebo obětí svých vlastních bratří. Mezi zvířaty existují také případy soucitu, ale toto je spíše výjimka než pravidlo. Normální člověk ale neopustí někoho, kdo potřebuje pomoc v potížích. Navíc ho nedokončí, využije slabosti nebo bezmocnosti. Jednoduše proto, že to jeho lidská přirozenost nedovolí. Ten, kdo je schopen soucitu, se nebude dopouštět podlosti ani vůči ostatním lidem, ani vůči zvířatům. Navíc se nebude ubírat kriminální cestou. Existují samozřejmě výjimky, ale extrémně vzácné. Opačné příklady - když se krutí, bezcitní lidé, počínaje mučením štěňat a koťat, stali nejnebezpečnějšími zabijáckými maniaky, bohužel, existuje spousta. Často se stává, že když na člověka dopadne velký zármutek nebo celá hromada problémů, cítí se hluboce nešťastný, zdá se mu, že přišel neproniknutelný „černý pruh“. V takové situaci mu může velmi pomoci soucit jiného člověka: vřelá slova soucitu nebo podpory, nabídka pomoci. Jejich význam lze jen těžko přeceňovat. A opravdu, při vší úctě k velké klasice ruské literatury, zde není nic ponižujícího. Představte si, jaká by byla společnost, kdyby byla složena výhradně z lidí bez soucitu, kteří by nedokázali podat pomocnou ruku člověku v nesnázích nebo mu prostě říct laskavá slova. Dojem je prostě strašidelný. Bylo by těžké být mezi takovými předměty. Berte tedy jako axiom, že soucit je jednou z nejdůležitějších a nejcennějších lidských vlastností. A snažte se, abyste nebyli lhostejní k zármutku, problémům někoho jiného. Nakonec jste lidé.
